Investice - Shrnutí roku 2011 a výhled na rok 2012

Rok 2011 byl pro investory bezpochyby nejobtížnějším od krizového roku 2008. Akciový býčí trh, který začal v březnu 2009, po dvou a půl letech tvrdě narazil na zeď jménem „dlouhodobě
nezodpovědná fiskální politika (nejen) v zemích eurozóny.“
Investoři prožívají schizofrenní situaci: na jedné straně vědí, že valuace akcií je ve srovnání s očekávanými zisky velmi nízko, na straně druhé lze nejistoty nadcházejícího roku přirovnat ke slepeckým brýlím.  A není divu, že s takovými černými skly na očích je každý krok mimo bezpečí domova (tj. držení hotovosti, US či Německých státních dluhopisů atd.) riskantnější než jindy. Ale zároveň tak lákavý – vždyť pokud nedojde k realizaci pochmurných scénářů dalšího vývoje v eurozóně, je potenciál růstu trhu skrze nižší rizikové přirážky mimořádně vysoký.

Rok 2012 nebude na akciových trzích jednoduchý. Ale základ není špatný: nízké ocenění, zdravější bilance firem s rekordním hotovostním polštářem, slušný potenciál dividend a buybacků…
Hlavní klíč k tomu, jak bude rok 2012 vypadat, však drží politikové. A samotná tato skutečnost je největším rizikem pro investory v roce 2012. To platí především pro první polovinu roku,
která zřejmě bude obtížnější a více podobná volatilní a nervózní druhé části roku 2011.


Evropa
Hlavním problémem Eurozóny byl a je strukturální růst Stejně jako v případě individuálního podniku, i na úrovní národního hospodářství je reálný hospodářský růst podložen primárně produktivitou investic. Čím produktivněji je kapitál alokován, tím rychleji může země růst. A je už jedno, zda hovoříme o kapitálu hmotném (investice do továren, silnic, energetické infrastruktury), či o kapitálu nehmotném (organizace práce ve společnosti, vymahatelnost práva, efektivita fungování státního aparátu, atd.), v obou případech je prioritou jejich rentabilita. Pokud je návratnost kladná, ekonomika prochází strukturálním růstem (definujme jej jako průměrný růst za 5-10 let). Pokud je návratnost investic záporná, dochází k destrukci kapitálu a produktivní kapacity společnosti. Tedy HDP na hlavu, či životní úroveň, je předurčena k poklesu. Smutným faktem Eurozóny je, že doposud probíhala spíše obrovská misalokace kapitálu – a to do neproduktivních aktiv jako jsou nadměrný sociální stát, korupce, programy EU, či realitní boom na pobřežích Costa Bravy. Tato misalokace vedla dlouhodobě k poklesu strukturálního růstu. Odtud následně pramení i rostoucí deficity vládních rozpočtů a běžných účtů platebních bilancí.

Americké akcie
Americké akcie se v současnosti nacházejí na nejlevnějších úrovních nejméně od roku 1990, ukazuje výzkum společnosti Bespoke Investment Group. Její závěr vychází ze srovnání běžných ukazatelů jako je P/E (tržní cena/zisk), P/B (tržní cena/účetní hodnota) nebo dividendový výnos. Fakt, že jsou akcie takto levné, by dle analytiků Bespoke měl letos vynést index S&P 500 na 1400 bodů, možná více.

Analytici společnosti Bespoke, I.G., Paul Hickey a Justin Walters, kteří report vypracovali, uvádějí: „S&P 500 se v současnosti obchoduje pod svými historickými průměry P/E a P/B a tyto ukazatele jsou zároveň na nejnižší úrovni, kterou za svou kariéru mohla většina investorů poznat. Zatímco současné úrovně zisků společností nejsou v žádném případě garantovány, hospodářské prostředí v USA zůstává stabilní až pozitivní. Nepopíráme, že probíhající oživení je jen mírné, ale průmysl ukazuje výraznou sílu a trh práce se opravdu začíná zlepšovat.“

Podle analýzy společnosti Bespoke vstoupil index S&P do nového roku s P/E na úrovni 13, což je nejníže od roku 1990 a zároveň pod 80denním průměrem 15. Pro dorovnání průměrného P/E by musel index S&P 500 posílit na 1484 b. Ukazatel P/B je na úrovni 2,05, výrazně pod průměrem 2,43 (průměr měřený od konce 70. let minulého století.
Na konci roku 2011 byl výnos akcií firem v rámci indexu S&P 500 o 13 % vyšší, než desetiletý americký dluhopis, upozorňuje jeden z analytiků. „Pokud abstrahujeme od finanční krize, tak S&P 500 vynášel víc než americký 10letý bond naposledy před rokem 1960,“ dodává.